Umělci

Monika Načeva

Herečka, zpěvačka, šansoniérka a členka Divadla Sklep.

Ve své hudební tvorbě často spolupracuje s předními českými hudebníky či literáty, například s Jáchymem Topolem, Michalem Pavlíčkem a dalšími. V roce 2012 koncertovala společně s kytaristou a písničkářem Justinem Lavashem. Na podzim roku 2018 připravila trojkoncert s Ivou Bittovou a Lenkou Dusilovou.

Jako herečka se objevila ve snímku Václava Křístka Zvířata ve městě (1983), v komedii Milana Šteindlera Díky za každé nové ráno (1993), českém sci-fi experimentu Poslední přesun (1995) či komedii Václava Marhoula Mazaný Filip (2003).

Nový hudební projekt Zdivočelí koně (2020), se kterým na literárním festivalu vystoupí, představuje zhudebněné básně umělců z šedesátých až osmdesátých let, kteří byli pronásledováni minulým režimem. Jedná se o básně Ivana Martina Jirouse, Pavla Zajíčka, Vladimíry Čerepkové, Václava Hraběte, ale i méně známých, jako jsou Věra Jirousová nebo Šárka Smazalová. 

Jiří Peňás  

Český novinář. V letech 1980–1984 studoval Gymnázium Sokolov, po maturitě odešel na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval obor český jazyk a historie. Po absolutoriu v roce 1989 pracoval krátce jako zeměměřič a knihkupec. 

V roce 1992 nastoupil do deníku Prostor, poté pracoval v Mladé frontě a Lidových novinách. Od roku 1995 vedl kulturní rubriku časopisu Respekt a od roku 2000 časopisu Týden. Od roku 2009 působí v deníku Lidové noviny. Od roku 2016 působí v internetovém deníku Echo24 a týdeníku Echo.

Získal cenu Novinářská křepelka za rok 1997. V roce 2001 vydal knihu Deset procent naděje. Společně s Ivanem Klímou získal Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2013.

Má blízko k monarchismu, v roce 1999 podepsal monarchistické prohlášení Na prahu nového milénia, jehož autorem byl spisovatel Petr Placák.

Markéta Pilátová

Česká spisovatelka, hispanistka a novinářka. Vystudovala romanistiku a historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde poté pracovala jako odborná asistentka. Pět let pobývala v brazilském státě Mato Grosso do Sul, v São Paulu a v Buenos Aires, kde učila potomky českých krajanů, kteří emigrovali z Československa do Brazílie a Argentiny.

Jejím prozaickým debutem je román Žluté oči vedou domů (2007), který byl nominován na cenu Magnesia Litera a Cenu Josefa Škvoreckého. V roce 2009 jí vyšel druhý román Má nejmilejší kniha, rovněž nominovaný na cenu Magnesia Litera a Cenu Josefa Škvoreckého. Mezi její další významná díla patří román Tsunami blues (2014) nebo román inspirovaný podnikatelem Janem Antonínem Baťou (Bratrem Tomáše Bati) a jeho pobytem v Brazílii S Baťou v džungli (2017). Vydala též knihu povídek Kulaté rámy slov (2015).

Významným prvkem její tvorby jsou knihy pro děti, kterých vydala hned několik – Víla Vivivíla a stíny zvířat (2009), Kiko a tajemství papírového motýla (2010), Víla Vivivíla a piráti jižního moře (2010), Jura a lama (2012) a Kiko a tulipán (2016).

Je též autorkou básnické sbírky Zatýkání větru (2011). Některé básně se staly textovou předlohou pro písně zpěvačky Moniky Načevy.

Příležitostně se věnuje překladatelské činnosti, v roce 2001 ze španělštiny přeložila knihu mexické autorky Normy Lazo Věřící a v roce 2010 knihu Ricarda Linierse Macanudo

Michala Piskačová

Narodila se v Havlíčkově Brodě, žila v Přibyslavi, pak v Jihlavě. Absolventka magisterského studia na Katedře divadelní vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a doktorandského studia na DAMU v Praze při Katedře autorské tvorby a pedagogiky. 

Absolvovala studijní stáže v Krakově a ve Varšavě. Půl roku žila v irském Corku. 

Od studií se jako produkční a koordinátorka pohybuje ve světě kulturních projektů, pracovala m. j. pro organizace Nová síť nebo Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě. 

Od roku 2004 se zabývá vypravěčstvím, v roce 2017 založila v Českých Budějovicích mezinárodní vypravěčský festival Kolotoč příběhů a začala také vyprávět. 

Od roku 2015 vede kreativní centrum Jihočeského divadla Ateliér 3D. 

Je vdaná, má tři děti a žije v Českých Budějovicích.


Jan Štifter

Novinář a publicista, narozený 1984 v Českých Budějovicích. Působil v redakcích MF DNES, Lidových novin, v týdeníku MF Sedmička pracoval jako šéfredaktor, v roce 2012 zakládal jihočeské redakce týdeníku 5+2 dny a o rok později lifestylový magazín Barbar! 

Žije v Českých Budějovicích, s manželkou Evou mají tři děti. Knižně debutoval novelou Kathy (2014), kde zpracoval příběh své babičky, čekající po 2. světové válce ve vyhnaneckém lágru na odsun. Novela Café Groll (2016) z prostředí hampejzů a nevěstinců na počátku 20. století přibližuje osudy lékaře, který měl na starosti prostitutky a herečky Jihočeského divadla. 

Na Kathy a Café Groll Štifter navázal třetím budějovickým příběhem: románem Sběratel sněhu, za který získal řadu ocenění, mj. Cenu čtenářů České knihy. 

Je absolventem oboru Kulturní dějiny na Univerzitě Pardubice, vedle prózy se věnuje odborným textům, mapuje dějiny domů a jejich obyvatel. Spolupracuje s Českým rozhlasem, některé původně rozhlasové povídky se dočkaly knižní podoby, právě vychází jeho povídková sbírka Světlo z Pauliny.

Ondřej Hrabal

Věnuje se především poezii – sbírky básní Nezkoušej se usmát (2019, JT's nakladatelství) a Racci (připravuje se k vydání), dále slam poetry (mistr ČR za rok 2018), próze, copywritingu, organizaci kulturních akcí (literární festival Inverze nebo Letní filmová škola) a hudbě (kytara, rap – projekt Bartleby). 

Vystudoval filozofii a anglickou filologii na FF UP v Olomouci, potom anglistiku a aplikovaná ekonomická studia tamtéž. Mimo to absolvoval studijní pobyty na University of the Basque Country a University of East Anglia (filozofie a tvůrčí psaní). Je ředitelem nakladatelství Nugis Finem Publishing.

Post-hudba

Post-hudba, kapela dvojice Tomáš Havlen (Spomenik, Zvíře jménem Podzim) a Dominik Zezula (Děti mezi reprákama, Ministerstvo popu), vydala na jaře roku 2019 na značce Full Moon Forum album Není se na co těšit. Deska je vůbec prvním post-hudbím dlouhohrajícím albem, kapela se tak vrátila po šesti letech od přelomového EP Artefakty.

"Nápad dát se znovu dohromady přišel vlastně spontánně, nebylo to tak, že bychom nad tím dlouho přemýšleli a zvažovali možnosti. Prostě jsme se jen jednoho dne potkali u piva a řekli si, že nám post-hudba chybí a že bychom konečně mohli napsat tu desku," uvádí Dominik Zezula.

Od vydání desky má kapela za sebou vyprodaný křest v pražském Café v lese, hraní na festivalu Colours of Ostrava nebo v Paláci Akropolis. Současně se svými koncerty křižuje české a slovenské kluby a chystá se na letní festivalovou sezónu.

Rozhovor v magazínu Frontman: post-hudba: Pokud chceš vyvolat emoci, nejlepší je to prostě říct

Tim Postovit

Tim Postovit (1996) se věnuje slam poetry, v roce 2019 získal sdílený titul mistra ČR v Duoslamu. Loni také debutoval s básnickou sbírkou Magistrála, verše z ní jsou zastoupeny v ročence Nejlepší české básně 2019 (Host). 

Na FF UK studuje ruštinu, ze které rovněž překládá. Pracuje jako lektor českého jazyka. 

Jan Těsnohlídek

Český spisovatel, básník, redaktor a nakladatel. Je autorem básnických sbírek Násilí bez předsudků (2009, Cena Jiřího Ortena), Rakovina (2011), Ještě je co ztratit (2013), Hlavně zachraň sebe (2016), Hranice a zdi (2018) a románu ADA (2012). V roce 2017 mu vyšly sebrané spisy s názvem Básně 2005–2013

Redakčně připravil k vydání desítky sbírek převážně českých autorů. Jeho texty byly zhudebněny kapelami Umakart, Lesní zvěř a Bad karma boy, přeloženy do mnoha jazyků a otištěny v českých i zahraničních časopisech a antologiích. 

Zapomnělsem

Zapomělsem je hudební pseudonym Aleše Macenauera. Pro jeho tvorbu, která vychází z kořenů folkového písničkářství, jsou typické alternativní, až experimentální přístupy a texty dýchající melancholií jesenických a rychlebských hor.

V roce 2017 vyšlo první digitální demo album Nad hlavou, později přepracované do finální verze s názvem Pod vodou nad hlavou 2017/20. Na jaře 2019 následovala druhá deska Gejzír, tentokrát díky úspěšné crowdfundingové kampani už i fyzicky. 

Písně Medvěd Josef a Pro ty chvíle se obě maximum možných týdnů udržely v hitparádě Velká sedma na Radio 1 a celá deska byla pořadem Reflektor zařazena mezi 20 nejlepších českých a slovenských alb roku 2019. Jednotlivé písně rotovaly i na jiných stanicích, např. na Radio Proglas. 

Kamila Doležalová

Narodila se roku 1975 v Českých Budějovicích. Po absolvování SPgŠ v Prachaticích v roce 1994, obor učitelství pro MŠ, se stala učitelkou v MŠ. Zde se ještě více prohloubil její zájem o duševní život dětí jednoznačně se otiskující v jejich tvůrčích, výtvarných činnostech. Nastoupila pětileté studium učitelství pro ZUŠ, obor výtvarný, a dále pak úzce s jejím zájmem související studium v Ateliéru arteterapie, oboje na PF JU v Českých Budějovicích. Po absolutoriu r. 2000 se vrátila zpět k vysněné práci učitelky MŠ, kterou vykonává dodnes. 

Měla možnost nahlédnout do praxe arteterapeutů ve věznici, na psychiatrickém oddělení, v protialkoholní a protidrogové léčebně. Čtyři roky souběžně s prací učitelky MŠ pracovala i jako učitelka výtvarné výchovy na ZUŠ. Učila na PF JČU osobnostně sociální rozvoj pedagoga a pedagogickou praxi, nadále s fakultou spolupracuje formou vedení pedagogické praxe a lektoruje semináře. Zkušenosti lektora začala nabývat již během VŠ studií ve spolupráci s Pedagogickým centrem v Českých Budějovicích, kde v odborné sekci vedla výtvarné oddělení. 

Celkově tedy cca 20 let zkušeností v oblasti lektorování a učitelství, především v MŠ. Po celou dobu své profesní i životní dráhy hledá klíč k duším osobností jí svěřených a podstatu bytí. Jak učit a vychovávat, aby své i "své" děti nepotkala v budoucnosti v léčebně? Upřímné odpovědi často přicházejí prostřednictvím spontánní tvořivé energie. 

Jejím největším profesním zájmem je možnost aplikace modifikované formy arteterapie do výtvarné výchovy na všech stupních, a to především v oblasti prevence sociálně patologických jevů. Učí kresbu a malbu ve výtvarném ateliéru. Je učitelkou MŠ v Lišově u Českých Budějovic, kde také s rodinou spokojeně žije.

Šimon Lietgeb

Vyrostl v Malontech, vesnici v Novohradských horách.

Je autorem básnických sbírek mezi náma (Nakladatelství Petr Štengl, 2017) a betonová pláž (JT's nakladatelství, 2020).

Za své básně byl oceněn v různých literárních soutěžích a byly publikovány v českých i zahraničních časopisech a antologiích.

Žije v Českých Budějovicích, kde pořádá literárně-hudební pořad mezi náma a podílí se na organizaci festivalu Literatura žije!

Šimon Felenda

Před sedmadvaceti lety se narodil na budějovickém sídlišti Šumava ve Čtyřech Dvorech a to ho společně s láskou ke knihám literárně zformovalo. 

V deseti letech začal psát veršíky, souběžně s tím rostla jeho láska k rapu a urban culture jako takové.

S partou jezdili na prkně, pařili na lavičkách a začali rapovat. Pod křídla ho vzala kapela 3P Crew, s níž odehrál řadu koncertů a vystupoval před předními interprety žánru, jako jsou Prago Union, DJ Wich nebo James Cole.

Směs těchto vlivů se odráží v jeho současné tvorbě. Primárně se teď věnuje slam poetry. V tomto žánru se mu loni podařilo získat mistrovský titul za párovou disciplínu společně s Timem Postovitem.

Jadran

Performativní duo, něco mezi Vincentem Venerou a Milanem Kunderou. Jadran se vyjadřuje nejen hudbou, ale i prodejem dárkových předmětů a společnými fotografiemi.

Profil Jadranu na Bandcampu.

Miroslav Pech

Miroslav Pech (22. 9. 1986) je autorem několika prozaických knih, nejnověji hororů Dítě tmy a Mainstream

Kratší práce publikuje i časopisecky. Žije s rodinou v Českých Budějovicích, rád čte a kouká na filmy. Jeho nejoblíbenějším jídlem je pizza a nejoblíbenějším pitím Coca-cola. 

V příštím životě se chystá napsat mnohosvazkovou fantasy ságu pod pseudonymem J. R. R. R. R. G. Pech.

REK

Hudební uskupení REK je duo z Českých Budějovic, které tvoří hudebníci Cíkál (bicí) a Sokol (basa). Je možné je znát z kapel jako India, Nuly, Depakine Chrono, Stárneš nebo Microvomit. Z hlediska hudebního stylu hrají noise rock, math rock, psychedelický trance. Některé jejich skladby k poslechu zde: https://rek68.bandcamp.com/releases.

Kateřina Koutníková

Kateřina Koutníková (*1993) se narodila v Ostravě, ale jako většina Ostraváků emigrovala, a tak – slovy Ivana Blatného – si už několik let "hraje na Brno". V Brně prvně studovala na FF MU uměnovědná studia, která ovšem krachla. Již nějaký ten pátek je barmankou v kavárně Švanda, ve které s kolegy pořádá čtení, a básnířkou na volné noze. 

Její texty oscilují mezi beatnickou konfesí, která jde na dřeň věci, a "přirozenou" lyrickou touhou ukotvit se v okolní skutečnosti, která nenaráží, ale chápe, nedrásá, je s námi a vším kolem zajedno. Publikovala na Nedělní chvilce poezie a Polí5.

Kredance Company

KREDANCE COMPANY je skupina, která se zabývá tanečně-divadelním uměním. Tanečníky vedeme ke kreativitě, fyzické kondici a pohybové inteligenci. Skrze tanec tanečníci rozvíjejí svou osobnost a objevují limity svého těla.

V průběhu roku organizujeme workshopy s domácími i zahraničními profesionálními umělci (choreografy, dramaturgy, hudebníky apod.). Posledním výsledkem naší vzájemné tvůrčí spolupráce bylo celovečerní představení "Like me like you", které jsme uvedli minulý rok v prosinci Na půdě v Jihočeském divadle. Dále vystupujeme na různých akcích a festivalech amatérského i profesionálního umění. Od roku 2018 vede skupinu tanečnice a choreografka Pavla Vařáková.

David Kozák

Písničkář a študovaný herec z Českého Krumlova se představí s multižánrovou tvorbou s drtivě převládajícími prvky folku a popu. Staré i nové pecky v novém kabátě. Zarytý zastánce mateřského jazyka. Od textů veselých a nevázaných přes texty občansky angažované až po motivy duchovní, intimní a něžné.

Karel Škrabal

Český básník a novinář, člen brněnské literární skupiny Vítrholc. 

Od července 2014 pracoval v České televizi jako zástupce šéfredaktora regionálního zpravodajství, od dubna 2019 je v ČT editorem kulturní redakce. Od února 2014 provozuje webovou stránku Nedělní chvilka poezie.CZ, která každou neděli od 20.00 přináší originální blok básní, většinou konkrétního autora. 

Vydal šest básnických sbírek, tu první Zapalte Prahu v roce 1998 (Větrné mlýny), tu poslední Kavčí hory v roce 2018 (Druhé město). Publikoval v tuzemských literárních časopisech, v devíti Almanaších Vítrholc a spolu s Bernardetou Babákovou vyhrál v roce 2016 básnickou soutěž Brněnská sedmikráska. 

S Vítrholcem vystupuje od jeho počátků na začátku 90. let minulého století. Čtyřicet let žil v Brně, nyní žije devátým rokem v Praze. Je ženatý a má dva syny.

Vedlejší přízraky

Vedlejší přízraky jsou výlety do krajiny slov a zvuků, zacílené na starší české autory. Snahou je vždy neměnit předlohu, jen ji uchopit současnými prostředky. Společným putováním-experimentem ověřují, zda tvorba, jazyk i forma klasiků mohou promlouvat také skrze jejich současné pojetí. Výchozím bodem byly improvizované pořady "Četba na přání", pořádané od roku 2008 jednou za měsíc v klubu c. k. Solnice. Dramaturgii těchto večerů určovali posluchači-návštěvníci sami. 

Prvním společným vykročením Vedlejších přízraků (Lukáše Urbance a Jakuba Doubravy) byl Máj K. H. Máchy, následovaly 4 z Kytice (balady vybrané z díla K. J. Erbena), které neustále testují a cestují po rozmanitých místech Čech, v přírodě, na hradech, zříceninách, ve sklepích, v bunkrech a hospodách. Doposud se jednalo ryze o poslechovou záležitost, tentokrát však možná bude třeba mít nejen uši otevřené. 

Další autoři už čekají na setkání, zatím v tichu.

Kateřina Bolechová

Narodila se v roce 1966 v Českých Budějovicích. Získala řadu ocenění v literárních soutěžích. V letech 2007–2009 byla členkou redakčního kruhu časopisu pro současnou poezii Psí víno. V roce 2007 jí v edici Stůl vyšla sbírka poezie Rozsvícenou baterkou do pusy jako neprodejná příloha časopisu Psí víno. V roce 2009 jí v téže edici vyšla sbírka Antilopa v moři k majáku daleko má. V roce 2013 jí v Nakladatelství Petra Štengla vyšla sbírka Pohřebiště pecek a v roce 2016 vyšel v českobudějovickém nakladatelství Měsíc ve dne výbor z autorčiných sbírek a facebookových statusů doplněný jejími kolážemi Strop nade mnou jednou zmizí. V roce 2020 jí vyšla kniha Sádrová hlava jiné Marie (Petr Štengl).

Tvorbě koláží se Kateřina Bolechová věnuje od roku 2009. V témže roce doprovodila kolážemi knihu amerického spisovatele Stephena Foehra Storyville. Její texty byly zařazeny do italské antologie nových českých básníků Rapporti di Errore (Milán 2010), kterou sestavil Petr Král a přeložil Antonio Parente. V roce 2018 byly její básně zařazeny do česko-německé antologie poezie s názvem Jasná setkání – Klare Begegnungen.

Publikuje časopisecky a na internetu (Psí víno, Tvar, Weles, Host, Texty, Salon Práva, Protimluv revue, Dotyky /SR/, Dobrá adresa, Vítrholc, A tempo revue, Britské listy, atd.).

Jan Spěváček

Básník a učitel, příležitostný lektor a redaktor. Narozen v Novém Městě na Moravě (*1982), vyrostl ve Žďáře nad Sázavou. Absolvent PdF UP v Olomouci. 

Za zmínku stojí sbírky Tabu rtů (H_aluze, 2015) a Čum do ráje (Dauphin, 2019). 

Laureát Brněnské sedmikrásky (2010). Žije a pracuje v Jihlavě. Je ženatý, má dva syny.

Anebo

Postupně a nahodile vznikající poezie sesbíraná cestou. Gravitace starého chlapa a mladé holky láme čas a hlavy znepokojených astronomů. Co je vesmíru po tom...

Vystoupí herečka a psycholožka Angelika Sbouli a Bohumil Kartous – profesionální provokatér.

Filip Klega

Je z Ostravy, nyní pobývá nejčastěji v Brně. Je součástí Vítrholce, se kterým vystupuje po klubech a undergroundových festivalech. Organizuje básnické akce, dost často na různých čtení poezie vystupuje. Je součástí větší komunity současných mladých básnířek a básníků, kteří se vyznačují tím, že poezii píší ručně na papír (do deníku) a až pak ji případně přepisují do počítače. A také tím, že hledají zaměstnání, které dává alespoň trochu smysl a přináší peníze. Oblíbený lokál: Kavárna Švanda.

Tomáš Kotal alias Humr

Šumavský rodák momentálně žijící v "Budějcích". Není to jen hudební sólista, rovněž se vyskytuje v kapelách Strýčkova Zahrádka a Paddys Bangers, kde trápí nejen sladké dřevo, ale také baskytaru, perkuse, harmoniku a další nástroje.

Pták Lajf

Kapitán vlastního nahrávacího studia Pluto Sound GFD, zabývající se psychedelickou tvorbou, která je nahá. 

Akustickej koncert bude plnej stříkajících emocí. Tvorba totiž bolí, a proto ji můžu šeptat nebo úplně nahlas křičet. Budu drzej, oplzlej, mírnej i plachej, nervózní a přehnaně sebejistej. 

Budu Lajf.