U M Ě L C I

BIANCA BELLOVÁ

© Marta Režová
© Marta Režová

Česká spisovatelka a překladatelka s bulharskými kořeny. V roce 2009 debutovala knihou Sentimentální román, následovaly tituly Mrtvý muž (2011) a Celý den se nic nestane (2013). Za román Jezero (2016) získala cenu Magnesia Litera za knihu roku a Cenu Evropské unie za literaturu. Práva na jeho vydání se prodala do dvaadvaceti zemí. Román Mona byl vydán stejně jako i ostatní autorčina díla u nakladatelství HOST v roce 2019 a získal ocenění Česká kniha. V roce 2021 vyšla autorce povídková sbírka Tyhle fragmenty a v roce 2022 se objevila zatím její poslední kniha, román Ostrov. Kratšími texty přispívá do časopisů a povídkových výborů.


PRAKTIKÁBEL


© Ondřej Irša
© Ondřej Irša

Je, jak oni samy sebe nazývají, kulturně sociálnoexperimentální hudebně divadelní těleso, které záměrně tvoří náhodně. Na festivalu vystoupí se svým představením Pilátovo krédo. Jedná se o pseudokumentární inscenaci, jež popisuje nepravděpodobné setkání dvou velkých dramatiků - Karla Čapka a Petera Karvaše, oba totiž pojí tři zásadní věci: najít pravdu v historii, láska k psaní a chuť na chlebíček.

FILIP KLEGA


© Honza Walda Valík
© Honza Walda Valík

Český básník, narozený 1992 v Ostravě̌, žije v Brně̌. Je členem undergroundového uskupení Vítrholc. Spolupořádá autorská́ čtení Omlatina. Knižně̌ publikoval v básnické́ antologii Pandezie (2021) a v mezinárodní básnické́ antologii Lines from Visegrad (2022). V roce 2022 vydal v nakladatelství Větrné mlýny básnickou sbírku Anderstán.


post-hudba


Elektronické duo post-hudba je na pražské alternativní scéně dnes už zavedeným pojmem - po nesmělých začátcích mezi lety 2011 a 2013, kdy singer-songwriter Dominik Zezula a producent Tomáš Havlen vydali první tři EP, navázala kapela po šestileté pauze deskami "Není se na co těšit" (2019) a "Svět na konci roku nula" (2021). Třetí album "My všichni tady a teď" vychází v únoru 2023 a propojuje experimentálnější stránku post-hudby s klasickým písničkářstvím. Silné refrény a živé kytary se kříží s tanečními beaty, ozvěnami UK garage i přetrvávajícími vlivy hyperpopu, hardcore a indie folku. A nad tím vším visí tíživé texty o konci světa, tak, jak jej vnímají dnešní třicátníci.


PETRA KLABOUCHOVÁ


© Marco Mendess
© Marco Mendess

Novinářka a spisovatelka původně z jihočeských Prachatic. Žije střídavě v Itálii, USA a České republice, kde se v hudebním průmyslu věnuje managementu rockových kapel. Je autorkou dvoudílné série pro děti Upíří storky (2014). Publikovala romány Poslední kubánské pomeranče (2012), Podvod zlatého faraona (2019) a thriller Anglická zahrada (2020). Za detektivní příběh ze Šumavy Prameny Vltavy (2021) získala Cenu Johanna Steinbrenera. Letos jí vychází nový román U severní zdi inspirovaný osudy dětských obětí komunismu a kniha humorných příběhů z rockového podsvětí Na plný koule.
 


MIROSLAV BOČEK


Miroslav Boček (* 1981) se narodil v Českých Budějovicích. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a v současnosti pracuje jako lektor environmentálních programů na Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vedle toho se podílí na organizaci literárních pořadů a je jedním z organizátorů českobudějovického festivalu "Literatura žije!".

Vydal básnickou sbírku Některé mraky letí pomaleji (Dauphin, 2011), dystopický román Příliv (Novela Bohemica, 2016), zachycující nástup společenské změny, a novelu Děti tetrisu (Pikador Books, 2019), pojednávající o dospívání čtrnáctiletého kluka na českobudějovickém sídlišti.


DR. FILIPITCH


Filip Koryta, ve slam poetry znám jako Dr. Filipitch (kdokoli jej píše jako Filipič, vnáší do konverzace vaginální konotace, jimž se chtěl autor vyhnout), na svých workshopech znám jako Mgr. Filip Koryta (jako málokterý svůj kolega totiž dokázal dokončit vysokou školu). Vyrostl v Sokolově, žije v Plzni, případně v autě na různých silnicích republiky. Vydává jak sbírky poezie, tak sbírky slamových textů, tak knihy próz. Tu poslední mu vydal Martin Reiner ve Druhém městě, konkrétně jde o autobiografii Falknov Calling. Chová hlubokou lásku k filtrované kávě a vodnímu melounu.


MUANIS SINANOVIĆ


Muanis Sinanović (1989) je slovinský básník, kritik a spisovatel. Vydal čtyři knihy poezie, krátký román a knihu esejů. V roce 2012 obdržel národní cenu za nejlepší debut a v roce 2021 cenu Sdružení slovinských literárních kritiků za nejlepší knihu literatury. V roce 2022 obdržel cenu Stritarjeva, jedinou národní cenu za kritiku. Jeho básně byly zařazeny do různých antologií a sbírka vybraných básní byla vydána v srbském jazyce. Ve Slovinsku vešel do povědomí veřejnosti také svými eseji a články o sociálních otázkách.


AMIR MISIRLIĆ


Vystudoval politologii a žurnalistiku v Sarajevu. Pracoval v deníku "Oslobođenje", kde od samého začátku byla populární hudba oblastí, kterou sledoval s občasnými "exkurzemi" do folku a klasické hudby.

Kromě "Oslobođenja" spolupracoval s řadou dalších časopisů (např. s bělehradským "Rock", se kterým spolupracoval od roku 1986). Kromě tištěných médií se věnoval i elektronickým médiím, takže měl vysílání na Rádiu Sarajevo, Rádiu Grad, Rádiu Marša (Maribor), Rádiu Ba, Rádiu Vogošća, Rádiu Dobrim vibrajama (Kodaň), Rádiu GBG (Göteborg), Televizi Sarajevo, Television Vogošća a dalších rozhlasových a televizních stanicích. V období 1998 - 2006 byl ředitelem RTV Vogošća. I dnes je pravidelným přispěvatelem několika rozhlasových a televizních stanic a také píše blog, ze kterého příspěvky často přebírají jiné portály.

Dnes je považován za nejslavnějšího a nejvýznamnějšího rockového novináře a rockového kritika v Bosně a Hercegovině. Souběžně s novinářskou prací se věnuje i literární tvorbě. Je autorem několika knih z oblasti populární hudby a také čtyř vydaných a tří dokončených, ale nepublikovaných románů. Mezi vydané romány patří "Kupi mi kupine" (2012, Šahinpašić), "Vrijeme žetve" (Šahinpašić 2017), "Dedo" (Planjax 2018) a "Noćas nema mjeseca punog iznad Bosne" (Planjax 2021).

Napsal také písně, které byly zhudebněny a nazpívány největšími popových a rockových umělci v Bosně a Hercegovině. Sám se při několika příležitostech podílel svými verči na některých nahrávkách. Vydal také album své vlastní mluvené poezie s názvem "Sa čime da rimujem ljubav" (Tempo digital, 2022).


ZUZANA URBANOVÁ


Narodila jsem se v Českých Budějovicích v roce 1995 a pracuji jako pedagog volného času. Vystudovala jsem obor Vychovatelství na Teologické fakultě, JU. Díky studiu jsem měla možnost setkat se s myšlenkami filosofie, což velmi ovlivnilo můj postoj vůči životu a podpořilo to mou osobní cestu hledání dobra. Vždycky mě fascinovalo umění, tvořit něco nového. Slam poetry se jemně věnuji od dob svého studia na vysoké škole. První Slam poetry jsem se zúčastnila 21. 11. 2017 v klubu Velbloud v Českých Budějovicích pod pseudonymem Konzuela Zuzalita. Od té doby jsem se sem tam zúčastnila Slam poetry s připravenými texty a později jsem i improvizovala. Slova procházejí sama, já zapisuji a upravuji formu. Jsem vděčná za hravost lidské existence.


MARTIN STRUČOVSKÝ


Narodil se v Jindřichově Hradci. Po studiu na Západočeské univerzitě v Plzni zakotvil v knihkupectví, kde se naplno věnuje své celoživotní vášni. Nepohrdne ani dobrým filmem či seriálem. Rád se potuluje ulicemi města, popíjí kávu a vymýšlí nové příběhy. Je autorem detektivních románů Bez duše (2018), Zavátá sněhem (2019), V temnotách (2020) a Hříchy otců (2022). Jeho rozšiřující se krimi sérii spojuje postava vyšetřovatele Matěje Mlynáře a lokace rodného města. Na kontě má také antologii Excelsior, gentlemani!, na které se podílel jako jeden z editorů. Aktuálně má rozepsanou novou knihu zasazenou do Mlynářova světa.


MUNROE


© Bára Kašparová
© Bára Kašparová

Mezi nepřehlédnutelné znaky Munroe patři černobílá estetika, nástrojový minimalismus, výrazné riffy, šamanský groove, jednoduchost přetahující se s tajemnou rafinovaností a refrény, které nedostanete z hlavy. Munroe tvoří dvě výrazné osobnosti s jejichž prací se můžete setkat i v jiných uměleckých oborech. Jan Kunze, jehož umělecký záběr kromě hudby přesahuje také do literatury a výtvarného umění, je autorem několika knih a kurátorem mnoha výstav. S prací Vladimíra Jaškeho se zase můžete setkat ve špičkových světových videohrách. Svá vystoupení doprovázejí artovou videoprojekci. Jejich první desku produkoval Kay Burinánek z kapely Sunshine společně s Berndem Burgdorfem, producentem z Los Angeles, který má za sebou mimo jiné spolupráce s Green Day, Juliette and the Licks, Pink nebo Lindou Perry. V roce 2020 si Munroe vybrala ke spolupráci společnost High Lite Touring, která poskytuje to nejmodernější zvukové, osvětlovací a inscenačních zařízení a realizuje mimo jiné ty největší podia na největších českých festivalech nebo doprovází po Evropě americké hvězdy jako jsou Red Hot Chili Pepers. V záři 2021 vyšla Munroe jejich druhá deska s názvem Divoké kvítí.


DIVADLO SUD


Divadlo SUD alias Studentské univerzální divadlo (dříve Divadlo GTS) uvádí Cimrmanovu hru, která sedí k Budějcím více jak pozadí na hrnec, a to Záskok. Herci jsou studenti, nadšenci, ostřílení amatéři, všichni (tedy až na některé výjimky) talentovaní – jak chcete – ale hlavně Vás chtějí pobavit, zvláště během tak nádherného festivalu jako je Literatura žije!

Obsazení:

Principál: Jan Pěnkava

Karel Infeld Prácheňský v roli Vavrocha: František Šulista

Doktor Vypich: David Pfauser

Vlasta: Alois Medek

Bárta: Jakub Zikmunda

Šikovatel Vogeltanz: Ivan Žak


KAACHA HA


Je písničkářka z Českých Budějovic vystupující od roku 2017 s vlastní tvorbou, která balancuje na pomezí folku-rocku a občas zavítá do undergroundu. Z hlubokého pohnutí srdce se rozhodla následovat hlas svého hlasu a zhudebňuje básně neúnavně napadající její mysl. Tematicky byly její písně zařazeny do kategorie "ze života" čemuž se nebrání. O své tvorbě dodává: "Po úmorném souboji se životem o hledání jeho smyslu mi bylo uleveno, když se srdce, ruce, hlava i smysly spojily, aby vytvořily společný projekt, jež mi opatří letmé dávkování klidu a střídmé usrkování tvořivosti za účelem pohlazení duše. Nelze tomu nevyhověl!"


ASMIR SPAHIĆ


Asmir Spahić (1965) se narodil v Zenici (Bosna a Hercegovina). Do roku 1984 byl členem Národního divadla. Od roku 1985 žil v Sarajevu, kde založil svou první kapelu Nemoguje Vruće. Již v roce 1987 vydali své první album, které vydalo nakladatelství Jugoton (Záhřeb), pod názvem Ljubavi mladogo Werther. Album si rychle získalo publikum v celé bývalé Jugoslávii. Na křídlech tohoto úspěchu v roce 1989 kapela vydala své druhé album pod názvem Ispod tvog prozora. Jak na prvním, tak na druhém albu se Asmir Spahić podílel jako autor hudby i textů všech písní. Skupina přestala fungovat v roce 1992, kdy při nahrávání třetího alba začaly konflikty na území bývalé Jugoslávie.Od roku 1993 žije Spahić v Českých Budějovicích. Dodneška spolupracuje s nejvýznamnějšími jmény hudební scény na Balkáně jako jsou Amira Medunjanin, Nikša Bratoš, Željko Brodarić Jappa, Dino Šukalo, Crvena Jabuka nebo Halid Bešlić.

V těchto dnech ve spolupráci s Amirem Misirlićem dokončuje album, kde vystupuje jako zpěvák a autor hudby.


VERONIKA DVORSKÁ


Veronika Dvorská je autorkou básní, povídek i hudebních textů, dlouhodobě pracuje s lidmi na útěku a jako lektorka češtiny pro cizince. Zpívá v kapele Magnesium, pro kterou taky píše texty. Její poezie vyšla zatím časopisecky a online, v roce 2020 se její cyklus potomci včel ze střech prosklených domů umístil ve finálové desítce v soutěži Básne SK/CZ. Ve své poezii se angažovaná naléhavost propojuje s místy až snovou obrazností. Publikovala třeba na Klackovišti, v A2 nebo v Respektu.


VOJTĚCH VACEK


Pracuje jako knihovník a herní scénárista. Je jedním z organizátorů mezinárodního festivalu Den poezie a koordinátorem pro Českou Republiku organizace World Poetry Movement. Básně a bajky publikoval v literárních časopisech, novinách a antologiích. Jeho texty byly přeloženy do několika jazyků. Vydal básnické sbírky Schopní jsou ti s chlopní (2015, edice H_aluze) a Měňagon (2021, Pavel Mervart), za který obdržel Cenu Jiřího Ortena.

ONDŘEJ HRABAL

Česká básník a slamer. Se svými slamy se čtyřikrát dostal do finále mistrovství ČR a v roce 2018 ho i vyhrál. Vydal dvě básnické sbírky Nezkoušej se usmát (2019) a Racci (2020) u JT's nakladatelství a jeho poslední knižním přírůstkem je dětská kniha Tasemnice hledá byt, kterou vydal v minulém roce brněnský HOST. 


MARJARI


Je Indie písničkářka z Český Budějovic, která loni debutovala svou deskou Hey girl, s jejíž stejnojmennou úvodní písní se zúčastnila i hitparády Startér na Rádiu Wave či hitparády Velká Sedma na Rádiu 1. Předskakovala také kanadské kapele Tallies a její skladba se objevila v tanečním představení v pražském divadle Ponec.


NĚCO NĚCO


Něco něco hrají lehkonohý pop, do kterého míchají taneční hudbu, hravou elektroniku, ale i špinavé post-punkové kytary. Kapelu tvoří zpěvačka Alžběta Trusinová a Tomáš Tkáč, který kromě zpěvu obstarává také syntezátory a kytaru.


V jejich hudbě můžete slyšet vlivy New Order, Hot Chip, LCD soundsystem i české nové vlny. Stejně jako kmitá nálada hudebního projevu, tak se i jejich české texty pohybují v rozmezí od hravosti až po naléhavost.


JÁCHYM TOPOL


© Pepa Dvořáček
© Pepa Dvořáček

Český básník, prozaik, žurnalista a hudebník. Je významným představitelem českého undergroundu, neboť ve spolupráci se svým bratrem Filipem účinkoval jako zpěvák a textař v hudební skupině Psí vojáci či později ve skupině Národní třída. Mnohé z jeho básnických textů zhudebnila taktéž Monika Načeva. Z jeho novinářské kariéry lze zmínit, že do roku 1993 byl šéfredaktorem Revolver Revue, dále působil například v redakci Lidových novin nebo časopisu Respekt. Dnes spravuje dramaturgii Knihovny Václav Havla.

Jáchym Topol se řadí mezi nejpřekládanější české autory. Jeho knihy byly přeložené do desítky jazyků včetně angličtiny, italštiny, polštiny, němčiny, maďarštiny nebo třeba také norštiny a dalších. Debutoval v samizdatu. Po revoluci v relativně krátkém čase vyšli dva výbory z jeho básní Miluju tě k zbláznění (1991) a V úterý bude válka (1992) Následoval pak naturalisticko-surrealistický román Sestra (1994), který je stále řazen mezi nejvýznamnější knihy napsané od Sametové revoluce. Nutné je však zmínit i jeho další knihy, jako Anděl (1995), Noční práce (2001), Kloktat dehet (2005) či kniha oceněná cenou Jaroslava Seiferta Chladnou zemí (2009) nebo jeho zatím poslední román Citlivý člověk z roku 2017. V témže roce mu byla udělena i Státní cena za literaturu.


DEJAN KOBAN


© Timon Hozo
© Timon Hozo

Dejan Koban se narodil 1. července roku 1979 v Jesenici ve Slovinsku.

Je autorem 14 knih poezie. Šest z nich vyšlo, dvě ještě ne, čtyři ztratil a dvě vyhodil do koše. Jeho básně jsou přeloženy do 15 jazyků. Je frontmanem v noise experimental band "nevemnevem" (nevím, nevím). Založil neinstitucionální uměleckou platformu Ignor a před rokem nakladatelství poezie Črna skrinjica (Black Box). V roce 2021 začal s celoživotním projektem, mezinárodní antologií současné krátké poezie s názvem pre_več (to_much). Tato kniha je vyrobena pouze v jednom exempláři - v podobě tetování na jeho kůži. Až zemře, plánuje mít přes 300 básní.

Nemá rád lidi. Není nijak mimořádně chytrý. Není populární. Ale to nejdůležitější je, že stále žije.


ALJAŽ KOPRIVNIKAR


© Robert Carrithers
© Robert Carrithers

Jakožto kritik spolupracuje s řadou slovinských a mezinárodních literárních časopisů a webů (Literatura, Delo, Versopolis, Radio Ars, Psi vino, Plav...). V rámci akademického výzkumu se nejvíce zaměřuje na umělecké a literární směry začátku 20. století. Jeho poezie byla publikována v řadě slovinských a mezinárodních literárních časopisech a antologiích a byla přeložena do chorvatštiny, češtiny, němčiny, řečtiny, angličtiny a srbštiny. V současné době pobývá v několika městech - v Lublani, Berlíně a v Praze, brzy přibude ještě Lisabon. Podílí se na organizaci mezinárodního kritického symposia The Art of criticism a připravuje Antologii mladé slovinské literatury v němčině. Jakožto programový ředitel vede International Literary Festival Microfestival and the International Arts Center Prague.


MOETIVI KARAVAN


Daleká cesta za blízkým domovem


Možná, že domov je všude tam, kde jsme my.

Projekt vstupující do krajiny i tradice.

Expedice za podstatou toho, co dělá domov domovem.


Autorské představení Dominiky Špalkové a Báry Ungerové pro rodiny s dětmi se odehrává ve speciálně upraveném karavanu, který je zároveň výtvarnou instalací.


ŠIMON LEITGEB


© Josef Chuchma
© Josef Chuchma

Vyrostl v Malontech, vesnici v Novohradských horách.

Je autorem básnické sbírky Mezi náma (Nakladatelství Petr Štengl, 2017) a Betonová pláž (JT's nakladatelství, 2020), za kterou získal v roce 2021 Cenu Jiřího Ortena.

Za své básně byl oceněn v různých soutěžích na území České republiky. Publikoval ve většině českých časopisů (např. Tvar, Host, Reportér, Lidové noviny ad.) a na spousta webech týkajících se literatury (např. nedelnichvilkapoezie.cz, Artikl, Britské listy ad.). V roce 2016 byly jeho verše uvedeny v antologii Nejlepší české básně 2016 (Host, 2016). Jeho básně byly přeloženy do různých jazyků a publikovány v Rakousku, na Slovensku, na Ukrajině a v Rumunsku. Je členem české sekce PEN klubu a Asociace spisovatelů. Žije střídavě v zahraničí a v Českých Budějovicích, kde se aktivně podílí na chodu kulturního života organizací literárně-hudebního pořadu Mezi náma a festivalu Literatura žije!, na kterých vystupují interpreti z území celé České republiky i ciziny.


THEA SEDMIDUBSKÁ


Básnířka, slamerka a pomalu se pohybující ztělesnění ADHD. Na české slam poetry scéně působí téměř 4 roky, přičemž během tohoto období chtěla nesčetněkrát odejít. Nikdy to ovšem neudělala a nyní je za to vděčná. Vydala básnické sbírky "Kyberpunk" (2021) a "Modrá rýže" (2018). Je pro ni typická exprese, razance a chůze z extrému do extrému. Nyní studuje obor text a scénář na Ježkově konzervatoři v Praze. Již devět měsíců žije ve sklepním bytě u zastávky Anděl, na základě čehož uvažuje o vstupu do aktivních záloh.

Má ráda Woodyho Allena, psychedelický rock, fazole na všechny způsoby a stories Daisy Lee. Naopak nesnáší komáry.


JAN KUBÍČEK


Jan Kubíček (1986) vydal v r. 2012 sbírku Kapitalistické básně. Jeho druhá knížka Já, člověk vyšla v samizdatu již v r. 2013. Nyní vychází nově a kromě reprintu původního vydání obsahuje rozsáhlou předmluvu, několik bonusových textů a obrazů a také prostor pro čtenářovo sebevyjádření. Ke dvěma zmíněným titulům se dobou a kontextem vzniku váže ještě třetí kniha, Stromy jdou do boje. Všechny tři autor označuje jako tzv. básnickou trilogii.


DIVADLO KAMPA


Pohádkový muzikál z jihočeského dvorku. Příběh slepice, která se nebála roztáhnout křídla a předvést let orla, byť jej nikdy v životě neviděla.

Na jednom jihočeském dvorku bydlí slepice, která je dost jiná než ostatní. Vůbec netráví čas v hejnu s ostatními slepicemi, místo toho se kamarádí s kocourem, netopýrem, labutí a bobrem. Potuluje se s nimi po okolí a bloumá o životě. Nemá moc peří, zato má ale velkou dávku odvahy.

Slepice zachráněná z klecového chovu, kocour, který nade vše miluje salátové okurky a parta dalších zvířat, která spolu zažívají velmi nepravděpodobná dobrodružství.

Představení podle stejnojmenné knihy autorky Romi Grey. Vhodné pro děti od 5 let.


PAVEL KLUSÁK


Píše o hudbě, vysílá ji v rozhlase, žije s ní. V poslední době je o něm slyšet jako o autorovi knihy Gott. Československý příběh, která rekonstruuje situaci popkultury a zábavy v socialistickém Československu, včetně jejích temnějších stínů - a která získala ocenění Kniha roku 2021 v cenách Magnesia Litera. Klusák se ale dlouhodobě věnuje především novátorské a experimentální hudbě: viz jeho týdeník Sedmé nebe s Pavlem Klusákem na stanici ČRo Vltava. A také příručka-próza Uvnitř banánu, odhalující příběhy hudebních outsiderů, mystifikátorů a utajených géniů. Z této sbírky šedesáti velmi uvěřitelných příběhů bude Klusák číst v ČB.

Jako kurátor a dramaturg Pavel Klusák pracoval s osobnostmi jako jsou Pauline Oliveros, Peter Rehberg, Ghedalia Tazartes, Philip Jeck, Fennesz, Scanner, Thomas Köner, AGF, David Toop, Toshimaru Nakamura, Keith Rowe, Rie Nakajima, Kim Myhr, Oldřich Janota, Muzikant Králíček, Zuzana Homolová a další. Vytváří hudební dramaturgii pro MFDF Ji.Hlava a pro festival A Day of Sound v GASK - Galerii Středočeského kraje.

Pro Český rozhlas napsal a natočil seriály o myšlenkách současných skladatelů (Okamžik před tím než porozumíš), popu normalizačního Československa (Podivný showbyznys), o hudbě éry stalinismu v ČSSR (Vášeň a zrada), o podobách světového protestsongu a hudby konfliktů (Song navzdory) nebo o tématech, k nimž nás přivádí umělá inteligence (Ty roboty jsem koupil kvůli tobě). Všechna tato díla jsou veřejně přístupná v archivu ČRo na webu. Z hudebních dokumentů: Hudba Zdeněk Liška, Všechno je proměnlivé - Vodňanský a Skoumal a nejnovější Burian versus Dědeček (2022, scénář PK, režie Marek Najbrt).


JAN TĚSNOHLÍDEK


Je český spisovatel, básník a nakladatel, pocházející z Krucemburku. Je autorem básnických sbírek Násilí bez předsudků (2009), za niž obdržel Cenu Jiřího Ortena, Rakovina (2011), Ještě je co ztratit (2013), Hlavně zachraň sebe (2016), Hranice a zdi (2018), Garum (2022) a románu ADA (2012). V roce 2017 mu vyšly sebrané spisy s názvem Básně 2005—2013 a roku 2019 vyšla v Německu první samostatná zahraniční publikace, výbor z díla s názvem Astronauten. Redakčně připravil k vydání desítky sbírek převážně českých autorů. Román ADA se v roce 2021 dočkal divadelního zpracování, jeho texty byly zhudebněny kapelami Umakart, Lesní zvěř a Bad karma boy, přeloženy do mnoha jazyků a otištěny v českých i zahraničních časopisech a antologiích.


HUMR


Občanským jménem Humr, je budějovický písničkář, sbormistr, pisálek a učitel. Ač narozen v šumavské divočině, zabydlel se na Rudolfově, odkud podniká pravidelné výpady do ulic Českých Budějovic, kde zažil skvělá studentská léta. Prozatím jediný vydaný singl za chvíli doplní druhým singlem z produkční dílny Pluto sound GFD a následně albem plným autorských písniček, které si budete moct poslechnout na festivalu Literatura žije 2023.


JAN NEPOMUK PISKAČ


Učitel řečí a rétoriky, tvůrčího psaní a veřejného vystupování na volné noze. Literát, překladatel, komediant, zpěvák. Autor politických glos a epigramů (na www.facebook.com/verbarium). Absolvent DAMU (2001). Narozen v Č. Budějovicích. Žil, učil (se) a pracoval v ČB, Praze, Brně, Francii (Lycée Carnot Dijon), Irsku (Boomerang Theatre Company Cork), Finsku (TEAK, STADIA Helsinki), Chorvatsku (Liga za borbu protiv narkomanie, Dom mladih Split), od r. 2011 zpět v ČB. Ženatý, tři dcery.

Aktivní v mikropolitice na akademické půdě AMU (1995 - 2010), prapůvodně už v revolučním hnutí na ZŠ Dukelská ČB (listopad 1989 - červen 1990). Postupně na všech úrovních školství zakladatel nestranických občanských iniciativ, studentských stavovských spolků, diskusních fór a publikačních tribun (na AMU Spolek Richelieu, věstník Veřeje, časopis Řečiště aj.). Notorický rebelant a potížista. Neúspěšný bojovník za faktickou demokratickou samosprávu na VŠ proti akademickému formalismu a byrokratismu, jednoduše řečeno proti nezájmu studentů i pedagogů o podíl na správě svých věcí, proti lhostejnosti akademické obce.


JAN DVOŘÁK


Ostravský promotér a producent, který řídí kulturní centrum Provoz a je spoluzakladatelem nakladatelství Bílý Vigvam. Vede literární festival Inverze. Píše divadelní hry a povídky. 


KRISTÝNA VAŇKOVÁ


Kristýna Vaňková studuje scenáristiku na FAMU, mluví sprostě, má psa a kink na morové doktory.

VEGARD HERTZBERG

Pokud existuje něco jako zvuk Osla, pak se nejspíš nachází někde na pomezí punku, rocku, lidových písní, potemnělých hospod a zelených parků. Přesně tam obvykle najdete i Vegarda Hertzberga. Jak sám sebe označuje: "nekvalifikovaného folkového zpěváka", který začal svou kariéru s vypůjčenou kytarou v rámci open mic session v kavárnách. V roce 2017 vydal EP Milevis fra mål (Na míle od cíle) a v březnu 2022 vyšlo jeho první album "Lediggang", které produkoval Johan Berggren a kterém na baskytaru vypomáhal Christoffer Karlsrud Dahl. Vegardovy ošoupané folkové balady a špinavé městské country své posluchače protáhnou bohatým koloritem oselského undergroundu.


KATEŘINA KOUTNÍKOVÁ


© David Konečný
© David Konečný

Je česká básnířka původem z Ostravy ale v současnosti žijící v Brně. Na FF MU navštěvovala obor uměnovědná studia, ale nedokončila je. Od té doby pracuje převážně jako barmanka, léta mimo jiné v kultovní kavárně Švanda. Nakladatelství Větrní mlýny minulý rok představilo její debut Nechte mě bigbít v edici Omlatina.


DMITRIEVNA


© Dennis Zertsalov
© Dennis Zertsalov

Dmitrievna objevila svou vášeň pro hudební produkci během svého 6 letého pobytu v Berlíně. Místní hudební scéna silně ovlivnila styl česko-ukrajinské zpěvačky a producentky, která od té doby tančí na hraně techna a popu. Dmitrievna hrála v Německu, Francii, Norsku a Slovensku a otevírala pro umělce jako jsou IC3PEAK, Linea Aspera nebo Jessy Lanza. Její první EP "Hystericus" vyšlo na labelu NAPP Records umělkyně Catnapp. Poté následovalo druhé EP "Eterno Retorno".


DEAN ATTA


© Thomas Sammut
© Thomas Sammut

Dean Atta je britský básník kyperského a karibského původu z Londýna. The Independent ho zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí LGBTQ+ komunity ve Spojeném království. Mimo jiné je ambasadorem Národního dne poezie a patronem měsíce LGBT+ historie. V roce 2012 jeho báseň "I Am Nobody's Nigger" (ze stejnojmenné knihy), psaná v reakci na rasově motivovanou vraždu Stephena Lawrence, přitáhla velkou pozornost sociálních sítí a psalo se o ní v The Guardian. Jeho poezie se často zabývá otázkami identity a sociální spravedlnosti. Atta psal pro muzea a galerie včetně Keats House Museum nebo National Portrait Gallery v Londýně. Deanovy básně byly oceněny ve Forward Prizes for Poetry a zařazeny do užšího výběru na Bridport Poetry Prize a Oxford Brookes International Poetry Competition. V roce 2018 Atta pracoval jako porotce ceny BBC Young Writers Award. V roce 2019 se stal jeho veršovaný román The Black Flamingo jedním ze dvou vítězů ceny Stonewall Book Award 2020 v kategorii Děti a dospívající a dostal se do užšího výběru CILIP Carnegie Medal, Jhalak Prize, Los Angeles Times Book Prize a Waterstones Children's Book Award.

Mimo básnické sbírky "I Am Nobody's Nigger" a románu The Black Flamingo mu v roce 2022 vyšla nová básnická sbírka There is (still) love here a druhý román Only On The Weekends


MARCO MENDESS


Italský rockový polyinstrumentalista z Benátek, především však frontman a kytarista v kapelách Hollywood Vampires, S.E.X. Department a Rock N Roll Army. Na svém kontě má pět studiových nahrávek, žije a tvoří střídavě v USA, Itálii, Švédsku a ČR. Svá sólová vystoupení označuje jako black boogie – černě zbarvené boogie woogie, kdy se klasický rock' n' roll setkává s heavy metalem a mění se na dark rockabilly.


DAVID JAN ŽÁK


© Petr Kubát
© Petr Kubát

David Jan Žák je český kantor a prozaik. Narodil se 17. 2. 1971 v Prachaticích. Vystudoval Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (1989 – 1995), obor český jazyk - literatura a výtvarná výchova. Docházel do pěti semestrového semináře Film – video, kde pod vedením filmového teoretika Borise Jachnina natočil dva hrané filmy. Žije se svou ženou Lenkou, čtyřletou dcerou Anežkou a kocourkem Mazlíkem na Šumavě v  malém dřevěném domku. Víkendy, prázdniny a volné chvíle tráví v maringotce hluboko v lesích Novohradských hor. Dosud vydal sedm básnických sbírek, jeho básničky vyšly v několika jazycích a pařížské nakladatelství Gallimard je zařadilo do Antologie české poezie 20. století. Napsal tři knihy pro dospělé čtenáře, z  nichž se román Návrat Krále Šumavy stal ihned po vydání bestsellerem. Zmizení Edwina Lindy je jeho první knihou pro mládež.


TUKAN


"Tukan, vl. jménem Robert Netuka, je vicemistrem ČR 2017 a trojnásobným mistrem v duoslamu v rámci žánru slam poetry. Vystupoval na demonstraci spolku MCh na Letné či Za svobodné Bělorusko. Jako pracovník OPU se zabývá prevencí xenofobie a rasismu a kulturní integrací dětí cizinců."


KATEŘINA KOMORÁDOVÁ 


Vystudovala žurnalistiku a mediální studia na Karlově univerzitě v Praze, rigorózní práci obhájila na téma "popularizace poezie pod vlivem prostředků elektronické komunikace". V oboru psané a rozhlasové žurnalistiky pracovala přes deset let jako redaktorka, šéfredaktorka a lektorka mediální komunikace, poté svůj profesní zájem přesunula do oblasti knižních korektur a překladů. Mezi lety 2020-2022 byla ženou v domácnosti a pečující osobou o blízkého člena rodiny.

Poezii publikuje od roku 2004, zprvu časopisecky (Host, Tvar, Psí víno, Dobrá adresa…), poté na večerech autorského čtení (Z. Šimůnkové, R. Bulvové). Se svými verši se zúčastnila festivalu Dny české a mezinárodní poezie (2008) i literárních soutěží (mj. Šrámkova Sobotka). Její verše jsou zastoupeny v česko-italském sborníku Podej mi ruku, radosti moje/Dammi la mano, gioia mia (nakl. Balt East, 2010) a v Almanachu české poezie Řezbáři stínů (2016). Své básně také opakovaně uvedla v rozhlasovém pořadu Mirka Kováříka Zelené peří.

 Publikované básnické sbírky: Milostné desatero (Balt-East, 2009), Den vytažený ze zásuvky (Petr Štengl, 2014), Jak zahradník jablka (AAA, edice Poezie Krušných hor, 2021). Poslední zmiňované básnické sbírce předcházelo v roce 2016 stejnojmenné CD melodramů, básní přednesených za klavírního doprovodu hudebníka O. Fencla.


CURK


David Jirka (CURK.) je dvacetiletý student, který při produkci vlastních písní kombinuje alternativní hip hop s rockem a řadou dalších žánrů. V létě 2022 vydal svůj třetí miniprojekt s názvem The Globes.


ROLAND ORCSIK


© Bereczki László
© Bereczki László

Roland Orcsik se narodil v Becse (Srbsko, bývalá Jugoslávie) v roce 1975. Od roku 1992 žije ve městě Szeged v Maďarsku. Působí na univerzitě v Szegedu v Ústavu slavistiky. Orcsik je jedním z redaktorů literárního měsíčníku "Tiszatáj". Píše poezii, prózu a kritiku. Překládá z několika jazyků bývalé Jugoslávie do maďarštiny. Jeho práce se zaměřuje na literární kontakty z Maďarska a bývalé Jugoslávie. Vydal pět svazků poezie (dva výběry v srbštině a v chorvatsko/anglických překladech). Jeho první román vyšel v roce 2016 pod názvem Phantomcommando (je přeložen do rumunštiny a srbštiny). Jeho díla jsou přeložena do arabštiny, češtiny, angličtiny, francouzštiny, chorvatštiny, řečtiny, němčiny, rumunštiny, slovenštiny, slovinštiny, španělštiny a srbštiny.


PETR HRUŠKA


Český básník, narozený v Ostravě, kde žije dosud. Pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, kde se podílel na řadě literárněhistorických děl, je autorem rozsáhlých monografií o básnících Karlu Šiktancovi a Ivanu Wernischovi, edičně připravil např. souborné dílo Jana Balabána nebo některé sbírky Ivana Martina Jirouse. Je jedním ze dvou redaktorů nově "probuzeného" časopisu Obrácená strana Měsíce. Oceňovaný autor řady sbírek poezie, např. Darmata (2012, Státní cena za literaturu). Píše též krátké prózy, které vyšly v originálním deníku Jedna věta (2015) a kniha V závalu (2020) přináší sloupky, podpovídky, odstavce a jiné krátké texty. Nakladatelství Host právě vydalo novou a pro autora značně netypickou básnickou sbírku s názvem Spatřil jsem svou tvář, inspirovanou pětistým výročím velké Magalhãesovy plavby kolem světa. Zároveň vyšel v Bruselu rozsáhlý knižní výbor autorova díla přeložený do francouzštiny a nazvaný Hledám toho natěrače s bílými prsty (Je cherche le peintre aux doigts blancs).


ONDŘEJ DADEJÍK


Vystudoval estetiku na Katedře estetiky FF UK v Praze (Diplomová práce: Problém formalistického pojetí estetického prožitku v Kantově Kritice soudnosti. 2000). V roce 2008 obhájil na této katedře disertační práci s názvem Kritika pojmu estetické zkušenosti v druhé polovině dvacátého století: Konec umění a znovuzrození přírodní krásy. Co se týče teoretické práce orientuje se především na dějiny a současnost pojmu estetické zkušenosti, a to jak v rámci kontinentální, tak v rámci anglo-americké (zejména pragmatické) tradice. Souvisejícími oblastmi zájmu jsou pak současné reflexe povahy přírodního krásna, environmentální estetika, estetika krajiny a role emocí v rámci estetického prožitku.


PETYA STACH


Studuje doktorský program Teorie a dějiny české literatury na Ostravské univerzitě. Pracuje v Antikvariátu a klubu Fiducia mimo jiné jako literární dramaturgyně. Vydala básnickou sbírku TETAM (2023, JT's nakladatelství), básně dále publikovala v časopisech Host, Tvar a na platformě Psí víno. Věnuje se také literární publicistice. V letech 2019–2020 byla redaktorkou revue Protimluv, nyní spolupracuje s nakladatelstvím Bílý Vigvam.


VLASTA PASTA


Autorka pohybující se na pomezí grungefolku, softpunku a dívčího popu.


FLOUTEK



DAVID ADŽIĆ


David Adžić se narodil v Zenici (28. června 1998) na území Bosny a Hercegoviny, kde navštěvoval základní školu, gymnázium a hudební školu. Od mládí se zajímal o hudbu, ale nakonec vystudoval chemii ve Splitu v Chorvatsku. Nyní pracuje a žije v Záhřebu. Na kytaru hraje 16 let. Je to pro něj jedna z nejpříjemnějších věcí v životě, protože se může vyjádřit prostřednictvím coverů, hraní v kapelách a nahrávání vlastních věcí. Baví ho hrát s přáteli v neformální atmosféře, mixovat nebo hrát na cajon a klavír…


MAREK BLAŽÍČEK


Marek Blažíček (1995) je textař, scenárista, prozaik a performer. V roce 2018 vyšla jeho prozaická prvotina U piva se nemluví. V roce 2022 ji následovala kniha Před jídlem si důkladně uřízněte ruce, kterou vydalo ostravské nakladatelství Bílý Vigvam. Píše písničky pro různé skupiny a interprety.


ADAM TOMÁŠ


Student filozofie, dramaturg a produkční hudebního klubu Brno a spoluzakladatel literárního festivalu Inverze. Po počátečním mladickém odporu si Ostravu oblíbil a má ji prochozenou skrz naskrz. Rád objevuje nová místa ve svém dlouholetém domově a rád sní. 


HONZA JANDA


Naplavený budějcký písničkář, zpěvák a kytarista. Můžete mě potkat jako potulného pouličního muzikanta v Krajinské ulici nebo sem tam i v jiných ulicích evropských měst.

© 2021 Spolek Na půl cesty
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!