Umělci

David Böhm

Foto: Jitka Polanská
Foto: Jitka Polanská

Výtvarník a spisovatel.

Vystudoval pražskou AVU. Svůj výtvarný talent mimo jiné často spojuje s literární činností. Věnuje se hlavně dětské literatuře, ve které nápaditou formou zpracovává závažná témata. Za knihu Ticho hrocha (2009), inspirovanou slohovými pracemi afrických školáků, získal ocenění Zlatá stuha. Zlatou stuhu společně s Magnesií Literou obdržel i v roce 2014 za knihu Hlava v hlavě, první českou hlavopedii (nejen) pro děti, na které spolupracoval s Ondřejem Buddeusem.

Obě zmíněná ocenění obdržel taktéž i minulý rok za svou zatím poslední knihu A jako Antarktida: Pohled z druhé strany (2019). Ta představuje bezbřehou lidskou touhu objevovat. Jenže jak objevit svět, který už objeven byl, a jak se přitom chovat, abychom si ten svět úplně nezničili? To vše a mnohem víc se dozvědí malí čtenáři na workshopu Davida Böhma.

Aleš Palán

Novinář, publicista, spisovatel.

Za dobu svého literárního působení se Aleš Palán světu představil v různých pozicích. Jako básník, autor dvou básnických sbírek – Říkejte si tiše se mnou (1990) a Pohádky (1989). Jako prozaik, jehož román Ratajský les (2016) o krvavých událostech padesátých let v Posázaví vzbudil pozitivní reakce u kritiků a byl nominován na cenu Magnesia Litera. Jako spoluautor publicistických počinů Rozsvítil pro mne (2010), knihy o přátelství Otokara Březiny a Matěje Lukšů, nebo Brnox, průvodce brněnským Bronxem (2016), za který již Magnesii Literu získal. Tuto prestižní cenu obdržel i v minulém roce za knihu rozhovorů s českými soudobými samotáři Jako v nebi, jenže jinak (2019). 

Zmíněná publikace navazuje na předchozí knihu rozhovorů se samotáři ze Šumavy Raději zešílet v divočině (2018). Obě knihy a mnoho dalšího autor představí na letošním festivalu.

Petr Ligocký 

Foto: Adéla Opartyová
Foto: Adéla Opartyová


Básník.

Vystudoval polonistiku na Ostravské univerzitě. Své texty publikoval v celé řadě literárních časopisů jako Tvar, Host, Pandora či Protimluv, v němž od roku 2016 dělá redaktora. Vedle toho pracuje v Knihovně města Ostravy a připravuje pravidelný pořad Biesiada literacka pro polské vysílání Českého rozhlasu. Minulý rok vydal básnickou sbírku Diagnóza.


Jana Orlová

Básnířka, výtvarnice, performerka.

Vystudovala Fakultu výtvarných umění v Brně. V roce 2012 debutovala básnickou sbírkou Čichat oheň, kterou doprovodila i autorskými ilustracemi. Její v pořadí druhou knihou je sbírka básní Újedě (2017). 

Ve stylizovaných autorských performancích ráda kombinuje literaturu s výtvarným uměním či divadelními prvky. Věnuje se i videoinstalacím nebo bodyartu.

Foto: Marek Novotný
Foto: Marek Novotný

Jan Štifter

Novinář a publicista, narozený 1984 v Českých Budějovicích. Působil v redakcích MF DNES, Lidových novin, v týdeníku MF Sedmička pracoval jako šéfredaktor, v roce 2012 zakládal jihočeské redakce týdeníku 5+2 dny a o rok později lifestylový magazín Barbar! 

Žije v Českých Budějovicích, s manželkou Evou mají tři děti. Knižně debutoval novelou Kathy (2014), kde zpracoval příběh své babičky, čekající po druhé světové válce ve vyhnaneckém lágru na odsun. Novela Café Groll (2016) z prostředí hampejzů a nevěstinců na počátku 20. století přibližuje osudy lékaře, který měl na starosti prostitutky a herečky Jihočeského divadla. 

Na Kathy a Café Groll Štifter navázal třetím budějovickým příběhem: románem Sběratel sněhu, za který získal řadu ocenění, mj. Cenu čtenářů České knihy. 

Je absolventem oboru Kulturní dějiny na Univerzitě Pardubice, vedle prózy se věnuje odborným textům, mapuje dějiny domů a jejich obyvatel. Spolupracuje s Českým rozhlasem, některé původně rozhlasové povídky se dočkaly knižní podoby, právě vychází jeho povídková sbírka Světlo z Pauliny.

Nela Bártová 

Původem z Opavy, žije, studuje a pracuje v Brně, kde vystudovala Ateliér Sochařství 2 na FaVU VUT, a působí v opavském spolku Bludný kámen, který se zabývá současným uměním a experimentální hudbou. 

Tvoří vizuální část audiovizuálního elektronického dua Lowmoe a občasně mixuje kolotočářské tekno, ale také ambientní zvuky. Nedílnou součástí její práce je tvorba textů – v ostravském nakladatelství Bílý Vigvam jí letos vyšla debutová sbírka Na konci chodby je ráno.

Aljaž Koprivnikar 

Foto: Robert Carrithers
Foto: Robert Carrithers

Básník, literární kritik, redaktor a producent festivalů. 

Pravidelně spolupracuje s různými slovinskými a mezinárodními literárními organizacemi, je místopředsedou Společnosti slovinských literárních kritiků a členem mezinárodního panel festivalu ve Vilenici. 

Jako literární kritik spolupracuje s většinou slovinských literárních časopisů, jako Literatura, Dialogi, Sodobnost, a také píše literární recenze pro Radio Ars. 

Jeho poetický debut Ανατομία byl v roce 2019 vydán řeckým nakladatelstvím Vakxikon a ve stejném roce byla Anatomija vydána i Centrem pro slovinskou literaturu. Příští rok bude stejná sbírka poezie vydána také českým nakladatelstvím Viriditas. Jeho básně byly publikovány v různých literárních časopisech a sbornících, a přeloženy do angličtiny, češtiny, řečtiny, chorvatštiny, němčiny, makedonštiny, portugalštiny, srbštiny a španělštiny. 

Žije v několika městech: v Lublani, v Berlíně, v Praze a v Lisabonu. V prvním z nich organizuje mezinárodní kritické sympozium Umění kritiky, Festival světové literatury – Fabula a Slovinské dny knihy; ve druhém připravuje Antologii mladé slovinské literatury v německém překladu; ve třetím je kreativním ředitelem mezinárodního literárního festivalu Prague Microfestival; a v posledním z nich často vyučuje na Faculdade de Letras. 

Jako redaktor spolupracoval na přípravě několika antologií (Antologie portugalské a slovinské LGBT literatury, Antologie mladé české poezie, Antologie mladé portugalské poezie, Slovinsko-česko-slovenská republika poezie...) a speciálních vydání zahraničních literárních časopisů věnovaných slovinské literatuře. Edituje také knižní sbírku brožovaných vydání Fabula, vedle toho tento rok připravuje také A luz do sol calada – antologii současné portugalské literatury, která bude vydána v rámci festivalu ve Vilenici. 

V současné době píše novou básnickou sbírku pro řecký literární trh, která bude vydána řeckým nakladatelstvím Thraka, a také její slovinskou adaptaci.

Mutanti hledaj východisko 

Pod názvem Mutanti hledaj východisko se ukrývá hudební dvojice Honza Vejražka a Jirka Konvalinka. Kluci se dali dohromady během studií na DAMU a Honzu Vejražku mohou Budějčáci znát z jeho angažmá v Malém divadle.

Jejich nepříliš obsáhlá diskografie zatím čítá tři alba: Můj bůh září do mých temnot – černoch (2014), PLSCVTGTUAUVGTU – alternativní tresty & opatření (2016) a Když máš kamarády, nepotřebuješ nepřátele (2020). Našlápnuté beaty a sídlištní poetika zkombinovaná s perfektní scenáristickou výstavbou textů řadí tohle duo kamsi do vod alternativního hip-hopu, nicméně jak oni sami několikrát naznačili, snaží se vyhýbat jakémukoliv škatulkování. 

Poslechněte si je na Spotify.

Markéta Kutilová

Novinářka a spisovatelka.

Markétu Kutilovou mohou mnozí znát převážně díky jejím reportážím ze zemí třetího světa. Jako koordinátorka na misích Člověka v tísni působila například na Haiti, na Srí Lance či v Íránu. 

S Lenkou Klicperovou několikrát vycestovaly do Sýrie, Iráku, Libye a Náhorního Karabachu. Tam se dostaly například mezi manželky zahraničních bojovníků ISIS, zdokumentovaly tureckou invazi do Sýrie nebo poslední bitvu s ISIS. 

Založila i několik sbírek, jednak na pomoc znásilněným ženám a dětem, jednak na podporu lidí v syrském Kobani. Z jejích knih lze zmínit Islámskému státu na dostřel I. a II. (2015, 2016) nebo Válka je mým osudem (2020), která je zatím i její poslední publikací. 

Veronika Faktorová 

Mgr. Veronika Faktorová, Ph.D. (nar. 1979) absolvovala obor český jazyk a literatura – historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a doktorské studium Dějiny novější české literatury na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde nyní působí. 

Jejím badatelským zájmem je literatura 19. století. V poslední době se podílela na řešení víceletého mezinárodního projektu Diskurzivita literatury 19. století v česko-slovenském kontextu (kapitoly v monografiích České literární romantično, 2012; Český a slovenský literární klasicismus, 2017). 

Samostatně publikovala monografii Mezi poznáním a imaginací. Podoby obrozenského cestopisu (Praha, Arsci 2012). Spolu s D. Turečkem připravila výstavu Památníku národního písemnictví v Praze KHM 1810–2010. Dvě století české kultury s Máchou a k ní stejnojmenný katalog se studiemi. 

Na Ústavu bohemistiky vede semináře k dějinám české literatury 19. století.

Dvouhlavej kluk

Písničkář původem z pražského Jižního města. 

Hraje indie folk inspirovaný poezií a alternativní scénou. 

V roce 2019 vydal debutové album Věci, který lidi dělaj, které produkoval Dominik Zezula.


Ellen Makumbirofa

Makumbirofa. Nepraktická, manuálně neobratná, sociálně úzkostná. V zaměstnání nevýkonná. Snadno mentálně unavitelná. Hypersensitivní. 

Ellen. Umělec duší i tělem. Vyrobena v Nebi & vyrobena Bohem, nejvyšším umělcem, dobyvatelem jejího srdce. 

Moderátorka. Slamerka. Básnířka. Sexual enneagram 5. Svá. Nesvá. Zaná žena. Hřmící oceán, tichá pěna. Je opravdová. 

Nevěříš? Na, tu. Dotkni se.

Jan Dibitanzl

Slam poetry a divadelní improvizaci se věnuje šestým rokem. Principy obou disciplín využívá při svých workshopech s dětmi i dospělými. Během výstupů přepíná mezi interakcí s publikem, proudy vědomí a připravenými texty. 

Mimo několika účastí na klasickém finále MČR ve slamu je spoludržitelem titulu mistra ČR v duoslamu.

Kvietah

Magdalena Fendrychová vystupuje pod uměleckým pseudonymem Kvietah. Je to songwriterka, která popisuje nevšední události a pocity pomocí všedních obrazů. Hraje na kytaru, klávesy a zpívá. 

Její písně můžete najít na Soundcloudu a Spotify

Miroslav Pech

(* 1986) vyrůstal v Nové Bystřici na Jindřichohradecku. 

Prošel mnoha zaměstnáními (tiskař, prodavač, pomocný dělník, skladník, redaktor, řidič VZV atd.). Je autorem povídkových sbírek Napíšu Pavle (2013) a Ohromně vtipná videa (2014). 

Publikoval v časopisech Semtam, H_aluze, Psí víno, Protimluv, Host, Salon, Weles, Pandora či na internetové Dobré adrese

Známé jsou jeho autobiografické novely Cobainovi žáci a Otec u porodu. Žije v Českých Budějovicích. 

Na festivalu pokřtí novou knihu Hranice už nejsou, tati.

Anatol Svahilec

(*1994)

Po maturitě na Masarykově gymnáziu v Plzni krátce pracoval jako námezdní dělník a obchodní příručí. Do slam poetry vstoupil roku 2014, v témže roce získal titul mistra republiky, což se mu znovu už nikdy nepovedlo. Své jevištní počínání zařazuje na pomezí poezie, fyzického divadla, tance sv. Víta a sokolské cvičenecké sestavy. Objevil obsesivní zálibu v rozsévání žánru po regionech a postupně našel drzost k sólovým slamovým blokům. Tvoří pevné neimprovizované slamové texty. V roce 2014 realizoval vlastní návrh typu divadelní scény, tzv. "divadelní panoptikon", v prostorách husitské modlitebny s názvem Panoptikon Barikáda na Žižkově, ve kterém účinkoval v mystifikačním projektu maďarského souboru nového cirkusu Körforgalom Színház (v překladu "Divadlo Kruhový objezd"). Svou slamovou tvorbu prezentoval mj. v Německu, Polsku, Maďarsku, Belgii, Estonsku, Kanadě, USA nebo v Ghaně. Samonákladem vydal roku 2016 autorský debutový sborník Emu mele maso, v roce 2018 vyšla již oficiálně sbírka Přece se to nevyhodí a v roce 2020 vyšel třetí slamový sborník Motorové sáně.

Přispívá do magazínu Legalizace a je nadšený wikipedista (cca 1010 článků).https://rek68.bandcamp.com/releases.

Marjari

Marjari je umělecké jméno Martiny Činátlové, mladé hudebnice z Českých Budějovic hrající alternative/indie pop. 

V současné době pracuje na prvních studiových nahrávkách svých skladeb.

Foto: Kuba Zeman
Foto: Kuba Zeman

SUD – Studentské univerzitní divadlo

Foto: Hynek Král
Foto: Hynek Král

Autorské divadlo, výstavy, besedy, workshopy, autorská čtení, dramaťák, tohle je hlavní směr SUDu – Studentského univerzitního divadla působícího na českobudějovické scéně již od roku 2002. 

Na letošním festivalu představí vlastní nastudování Havlovy jednoaktovky Vernisáž.